Home  Galerie Soustředení Grassel soustředění III
|
|
|||||
| Místo konání: | Jablonec nad Nisou - Příchovice, Turnovská chtata |
| Termin: | 20.8.- 26.8. 2007 |
Již po třetí pořádám soustředění Grassel. Tento rok jsem vybral místo v Příchovcích - Turnovskou chatu. Před kempem jsem již chatu navštívil, kde jsem s Honzou a Dášou domluvil podmínky, stravu, tréninkový prostor atd…
Vše začalo v pondělí, kde byl k obědu určen sraz. Po příjezdu se všichni ubytovali, holky jsem ubytoval do druhého patra a kluky do prvního a tentokrát jsem neřešil, kdo, kde s kým bude spát. Následoval oběd, kde jsem všechny účastníky kempu seznámil s podmínkami a pravidly…Udělal jsem změny oproti minulému soustředění, jídlo: snídaně ve stylu Švédského stolu, oběd a večeře byli předem vybrány účastníky kempu. Sparingy byly rozdělené na dvě skupiny. První skupina thaibox, lowkick. Druhá skupina light a full. Povinné večerní promítání. V pondělí ve čtyři hodiny byl první trénink a tím jsme zahájili soustředění. Opět třífázové tréninky Ranní běh, dvouhodinový dopolední trénink a tříhodinové večerní sparingy... Běžela se také „skoro“ dvakrát sjezdovka. Dopolední trénink začínal v 11:00, kde jsem pro ně měl připravené nácviky, ke konci se vždy posilovalo. Oběd. Pauza. A hurá v 16:00 na sparingy. Večeře. Pauza. Martin nám zajistil projektor a plátno na, kterém jsme každý večer promítali mnou předem připravené videa, kde jsem ukazoval techniky a styly boje… Následoval Večerníček. Ve středu byl den volna z důvodu odpojení elektřiny, tím pádem netekla ani voda, takže jsme nemohli trénovat. Byl návrh jet do aquaparku v Liberci nebo volná zábava. Jedinci, kteří se nemohli zúčastnit celého kempu. Dorazili o pár dnů později, nebo odjeli dřív. Stálý počet byl vždy 26 lidí. Ani tento rok jsme se nevyhnul nemocnici, kam jsem v sobotu musel poslat malého Michaela, který dostal úpal a natekla mu celá šiška. Zbytek to celkem přežil až na nějaké drobné pohmožděniny….
Poděkovat musím především majitelům za výborný servis. Sympaťákovi za výdrž (příští rok, prosím méně připomínek), Kukimu, že opět statečně absolvoval kemp, Jenovi za výborné hlášky, dále Martinovi za projekci a Barbíně, že odvezla Michaela do nemocnice. Všem děkuji za účast a příští soustředění budu muset opět udělat dívčí výběr. Abych se vyvaroval trapným připomínkám, nic ve zlém… A nachcany Mišelince, bez její pomoci bych to nezvlad...
Těším se na Vás příští kemp.
Váš milovaný Tolja „Mr. Proper“
Akce Liberec
Posádka: Tolja - ,Pupsik, Dalibor, Michal, Dáva
Drobek - , Luky, Martin, Petr Isostar,
Martin - , Kristina, Janička, Majda, Martina
Pankáč - , Kuki,
Po slibném začátku soustředění, kdy nás uvítalo deštivé počasí s viditelností do 50 metrů a déšt, se zpráva, že ve středu vypnou proud jevila jako vysvobození.
Po Toljovi, Martinovi a Drobkovi nakonec osedlal káru i Pankáč. Nejlépe to zbylo na Martina, kterému se to auta přihlásily samé pěkné holčiny za závistivých pohledů ostatních pirátů silnic. Nicméně po desáté hodině eskadra 4 aut vyrazila směr Babylon.
Po malém navigačním zaváhání jsme roztrhali kolonu a Drobek musel spoléhat na milosrdenství domorodců, kteří ho s pražskou značkou měli dovést do cíle cesty. Jako vždy, když se ptáte na cestu, narazíte buď na slepého, hluchého nebo někoho, kdo zaručeně neví kam chcete jet. To byl případ i Drobka, který musel vyzpovídat 6 Libereckých domorodců, než narazil na Pražačku, která zdárně dovedla poslední vůz do cíle cesty.
Ve frontě u vstupu jsme plánovali využít briskní rodinné slevičky, ale omezení do 140 cm nám přece jen zkřížilo plány a slevičku vychytal nakonec samozřejmě jen Tolja. Po tradičních zmatcích se (ne)zamčeným autem, schovávání cenností a dokladů jsme nakonec zdárně prošli celým terminálem do vodního ráje.
Po strategické poradě a stanovení všeobecně závazného meeting pointu, jsme se rozprchli po jednotlivých atrakcích, někdo dal přednost sauně v jeskyni, někdo vířivce nebo tobogánům. Staří patláci samozřejmě nakonec skončili, kde jinde než v místním bufáči……
Úplně náhodou kluci vyhmátli Drobka, který se zrovna rozhodoval zkusí-li se spustit do černé roury ústící do zařízení připomínajícího někomu pánev, dalšímu syfon a někdo zaslechl, že je to jako sebe sama spláchnout…
Drobek sice zelenal více a více, nakonec se ale dobrovolně nechal spláchnout. Následné hromadné sjetí tobogánu nás domlátilo skoro více, než úterní 3 hodinový sparing Prostě Toljův nápad…
Po řádění v sauně v páře a ochlazovací jeskyni všem tak vyhládlo, že nezbylo než dobýt samé centrum Liberce. Odchod sice poznamenal lehký zmatek, kdy jen tak tak nedošlo na ochranku, když Kuki a Pankáč ztratili kartu a museli turniketem proskočit. Po malých zmatcích a těžkém rozhodování jestli si „lajzneme“ nechat auta v zákazu zastavení jsme nakonec centrum zdárně našli a obsadili
. Hladoví jsme se vrhli na nabídku místních hostinců a se střídavými (ne)úspěchy jsme se nasytili…..jak kdo, někdo zdárně v mekáči….někdo v kavárně a někdo si dal vařené stejky v útěrce
Cesta zpátky proběhla hladce, protože Drobek se nalepil na Toljův nárazník tak, že poslouchal i jeho soundsystém, takže kolona 4 aut dorazila už zcela bez ztráty kytičky zpět na základnu.
| < Předch. | Další > |
|---|
